Už 4 roky žiju v Praze, ale v Táboře jsem se narodila a mám to město moc ráda. Ačkoli nejsem úplně spokojena s tamní kulinářskou úrovní, vadí mi hlavně absence pořádného a poctivého pohostinství (samozřejmě nemůžu úplně paušalizovat), mám pocit že poslední dobou to město prostě vzkvétá a důkazem toho je i Táborský festival vína, který rodinně každý rok testujeme a letos mě tak příjemně překvapil, že jsem se o něm rozhodla napsat víc.
Festival je údajně nejdéle probíhajícím festivalem na území České republiky a zároveň se jedná o nejkvalitnější a největší přehlídku vín na jihu Čech. Celý festival je doprovázen mnoha akcemi, od obyčejných degustací, které vedou jednotlivá vinařství, až po večery, které organizátoři vyhradili pro snoubení vín a pokrmů, což mi přijde skvělé.
Osobně jsem se loni zúčastnila degustace vinařství Kosík, letos moji rodiče absolvovali degustaci s vinařstvím Sonberk, loni a předloni pokud si dobře vzpomínám také ochutnávali vinařství Ing. Michlovského, Nové Vinařství a opravdu ještě mnoho dalších, takže si myslím, že můžeme objektivně soudit. Většina degustací probíhá ve Vinotéce u černého kocoura a zeleného stromu. Vinotéka je útulná, příjemná, kvalita degustací je hodně závislá na tom, kdo degustaci vede. Atmosféra obecně mi vždycky přišla moc příjemná, můžete se zeptat, na co chcete, a pokud vínu úplně nerozumíte, prostě jen ochutnáváte a nikdo nic nepozná. K tomu všemu si můžete dát kvalitní sýr a olivy, které máte k vínu k dispozici. Na místě si většinou můžete zakoupit láhve vína, které jste degustovali, a to za poměrně zvýhodněnou cenu.
Pán vedoucí degustaci Vinařství Sonberk
Festival už několik let doprovází akce snoubení vína a jídla. Letos to byly steaky, ryby, sýry, čokoláda a jedna galavečeře. Snoubení vín a pokrmů probíhá v nejkrásnějším táborském hotelu Nautilus, který má mimochodem znamenitou restauraci, jejíž kuchyni vede šéfkuchař Martin Svatek. Pan Svatek je opravdu profesionál a má na kontě několik gastronomických ocenění, dělá svojí práci s velkou láskou a zájmem. Restauraci Goldie Hotelu Nautilus jsem pod jeho vedením navštívila zatím jen jednou, a to loni v únoru, každé jídlo nám krásně popsal, vzal nás do kuchyně a večeře byla opravdu skvělá. Letos restauraci za mě otestovali mí rodičové, kteří se zúčastnili večeře, při které se snoubila vína a sýry a zhodnotili ji také jen kladně. Zkrátka Martin Svatek ví co dělá a myslím, že je to poznat i z následujících fotek. Nutno ještě podotknout, že cenově je restaurace velice přijatelná za to, co se vám nakonec dostane na talíř.
Šéfkuchař Martin Svatek
Celý festival končí slavností přehlídkou vín v táborské Střelnici, krásném zrenovovaném objektu. Na přehlídce bylo letos celkem 26 vinařů - většina z nich moravských, dva čeští a asi dva nebo tři dovozci zahraničních vín. Systém je hodně podobný Prague food festivalu - nakoupíte si žetony, které potom směňujete za vzorky vín. Cena testovaných vín je podle mého mínění víc než férová, nejlevnější vzorky pořídíte za pětikorunu, nejdražší asi za dvacet. Nabídka je bohatá a myslím, že každý si vybere. Musím říct, že závěrečná přehlídka mě opravdu mile překvapila, návštěvníci byli kultivovaní, slušní, a to i v pozdějších hodinách. Netroufám si hodnotit jednotlivá vína, protože jsme skutečný amatér, i když se snažím ochutnávat a občas si i zapisuji chuť, barvu a pocity z vína. Přehlídka měla i své nedostatky, například malou nabídku občerstvení, vyhládlí návštěvníci si mohli v sále koupit jen čokoládu nebo sýry od společnosti Ráj sýrů, i když chápu, že Ráj sýrů jako sponzor si možná tuhle podmínku přímo vymínil.
Kdo by chtěl blíže prozkoumat nabídku vín na přehlídce, může tady
http://www.festival-vina.cz/docs/katalog_vin_web_2013.pdf
Na fotce tým foodlover
Pán z vinařství Hort se svými vzorky
Celkově musím uzavřít, že festival je krásným rozptýlením táborského maloměsta, a pokud byste si příští jaro chtěli udělat dovolenou na jihu, rozhodně přijeďte s stravte pár dní v Táboře, který je mimochodem opravdu nádherné město a já si to vždycky uvědomím, když přijedu po dlouhé době domů k rodičům.
Moc díky Davidu Peltánovi za fotky, které mi dovolil použít.
