pátek 19. září 2014

Dort alá Sacher

Momentálně se nacházím na asijském kontinentě, myslím, že dovolenou na Srí Lance si oba s Markem opravdu zasloužíme. Brzy se pokusím pro Vás sepsat pár základních postřehů o tom, co se tu každý den jí, a jak se tu žije. Tenhle dort jsem upekla těsně před naším odletem. Důvodů k oslavě bylo hned několik. Ve třech dnech jsem úspěšně po pěti letech získala akademickáý titul (hurá!), má maminka oslavila 50. narozeniny a navíc jsme s Markem měli výročí, deváté.

Nebudu předstírat, že tohle je osvědčený recept na Sacher dort, jediný pravý najdete ve Vídni a rozhodně se tam vyplatí vydat už jen kvůli jednomu kousku, který si spolu s kávou dáte ve slavné cukrárně hotelu Sacher. Na internetu najdete stovky receptů, tohle je variace kterou jsem si oblíbila já.

Ingredience:


160 g másla
160 g hořké čokolády - vyšší podíl kakaa
80 g cukru moučka
80 g cukru krupice
6 vajec
160 g hladké mouky
1 lžička vanilkového extraktu
meruňková marmeláda na potření

smetana ke šlehání 



Postup:


1. Ve vodní lázni (mísa na hrnci, kde pozvolna vře voda) si necháme rozpustit kvalitní čokoládu. Mísu odstavíme a necháme směs lehce zchladnout. Změklé máslo vyšleháme do pěny nejdříve spolu s moučkovým cukrem, a potom také se žloutky, které do směsi přidáváme jedno po druhém. Nakonec zašleháme také čokoládu s vanilkovým extraktem.

2. V druhé míse si dobře ušleháme bílky spolu s krupicovým cukrem. Prosijeme mouku a na střídačku do čokoládové směsi velmi opatrně stěrkou vmícháme bílky a mouku. Trvá poměrně dlouho, než se všechno hezky spojí. 

3. Do vymazané formy o průměru cca. 22 cm nalijeme husté těsto, stěrkou srovnáme, aby bylo ve formě rovnoměrně a dáme péct na 175 C asi 50 minut.

4. Dort necháme perfektně vychladnout, pokud se na povrchu vyboulí, seřízneme vršek, poté rozkrojíme na půl promažeme meruňkovou marmeládou (i na bocích a zvrchu). Naneseme čokoládovou polevu a necháme ztuhnout. Na talíři dozdobíme kopečkem šlehačky. 

Můj tip:


Já jsem zvyklá připravovat čokoládouvou polevu klasicky z kvalitní čokolády a trochy tučné smetany. Dlouhou dobu se snažím přijít na kloub tomu, jak připravit polevu, aby na dortu byla úplně bez chybičky a hladká. Zapátrala jsem a zdá se, že tajemství tkví v cukrovém rozvaru. Nestihla jsem to bohužel vyzkoušet, ale pokud to chcete vyzkoušet vy, tady je recept z apetitu, který by myslím mohl fungovat. 

Ingredience:


160 g kvalitní čokolády
200 g krupicového cukru
125 ml vody

Postup:


Čokoládu necháme rozpustit ve vodní lázni. Mezitím si svaříme cukr se 125 ml vody - vaříme zhruba pět minut a odstavíme. Až trochu rozvar vystydne, přimícháme čokoládu. Takto připravenou polevu necháme trochu zchladnout; ve chvíli, kdy začne tuhnout, ji ještě jednou zahřejeme (nepřivádíme k varu) a přelijeme jí celý dort. Vršek i strany by měly být dokonale pokryté.



pátek 22. srpna 2014

Vajíčková pomazánka

Jsem v předstátnicovém módu. Vím, že když to vyjde, ani ne za tři týdny skončím po 5 letech vysokou školu, to bych si hrozně přála. Najednou ale cítím nějakou větší zodpovědnost než kdy jindy a zároveň se bojím víc než kdy jindy. A známka toho, že to je s učením vážný je, že někdy prostě zapomenu třeba na oběd (to se stane tak 1 x za 5 let:). A když nezapomenu, volím v tomhle období jídla, která jsou rychlá nebo se třeba dají uvařit jeden den a sníst je potom další dny. Vajíčková pomazánka je od dětství moje oblíbená, ráda si ji občas dám k večeři na kus čerstvého pečiva. Jasně, není to nejoriginálnější recept ve vesmíru, ale zase na druhou stranu věřím, že z domácích vajíček, které nám dodává strýc Jaroslav ve víc než bio kvalitě a na kusu kvalitního pečiva to může být nadprůměrný kulinářský zážitek :)


Ingredience na 2 porce:


3 vajíčka
lžička plnotučné hořčice
1 lžíce změklého másla
2 lžíce pomazánkového másla

čerstvá pažitka

Můžete vyměnit jednu lžíci pomazánkového másla za jednu lžíci majonézy nebo přidat na jemno nakrájenou jarní cibulku


Postup:

 
Vejce uvaříme na tvrdo, oloupeme, rozkrojíme na půl, žloutky vyndáme do mísy a bílky nastrouháme na jemném struhadle. Žloutky utřeme s máslem a hořčicí, přidáme všechny ostatní ingredience a dobře zamícháme.

středa 13. srpna 2014

Moje chuť - kulajda

Narodila jsem se v jižních Čechách, v Táboře a mám to tam moc ráda. Jasně, Praha je skvělá, žiju tu každý den a žiju tu ráda, ale stejně tak se hrozně ráda vracím domů. Neznám krásnější léto než léto strávené u rodičů na vesnici. Když mě oslovili pořadatelé festivalu Naše chutě s tím, jestli by se mě jako rodilé jihočešky a blogerky mohli stejně jako ostatních osobností, co mají co dočinění s jídlem, zeptat, co pro mě znamená chuť domova a jižních Čech, i přes nedostatek času jsem kývla. Tábor je zkrátka moje srdeční záležitost, a když přijde parta mladých lidí s myšlenkou spojit jihočeské farmáře s táborskými restauratéry, nemám to srdce u toho chybět :) Klukům fandím a slibuji, že tuhle neděli 17. srpna se vykašlu na učení a půjdu v Táboře na festival. A pokud vy nemáte na neděli plány, udělejte si výlet, Tábor je opravdu krásné, ale někdy neprávem zapomínané město. 

Jednou v neděli ráno jsme se sešli v kuchyni v Táboře a já uvařila kulajdu, protože právě kulajda je pro mě chuť jižních Čech a symbol domova. Vaří jí moje máma, vaří jí i ségra a babička, každá ji vaří jinak, a přesto všem chutná. Zároveň je to jídlo, u kterého zvlášť vyniknou kvalitní suroviny. Brambory ráno nakopané, vejce čerstvě snesené, lišky, co právě rostou v jihočeských lesích. Můj recept už tady na blogu jednou je, ale třeba jste ho ještě všichni nezaregistrovali. 


Ingredience:


2 - 3 lžíce hladké mouky
1 litr vývaru nebo vody
velká lžíce másla, asi 2 lžíce oleje
5 středních brambor
větší hrst čerstvých hub (nebo menší hrst sušených a ve vodě namočených)
kelímek smetany ke šlehání (31 %)
2 - 3 lžíce octa
cukr
čerstvý, případně naložený nebo mražený kopr
bobkový list, nové koření, kmín
sůl a pepř

4 vejce


Postup:


1. V kastrolu rozpustíme vrchovatou lžíci másla a přidáme ještě trochu oleje - abychom měli celé dno pokryté tukem. Máslo zaprášíme 2 - 3 lžícemi hladké mouky podle toho, jak moc chceme mít polévku hustou, mouku opékáme, než začne vonět a směs lehce zhnědne. Moje práce s jíškou není úplně obvyklá, jíška se má prý zalévat studeným vývarem, mně se tam ale vždycky udělaly hrudky, za to horká jíška a vařící vývar mi funguje vždycky, jen musíte dát pozor, abyste si párou neopařili ruce. Do rozpálené jíšky tedy přilijeme vařící vývar (vodu) a metličkou vše rozšleháme. 


2. Do směsi přidáme brambory, očištěné houby, kmín, bobkový list a nové koření. Houby předem v rozpálené pánvi orestujte, a až potom je přidejte do polévky. Vaříme, dokud brambory nejsou měkké, to trvá asi 10 - 15 minut. 


3. Vyndáme bobkový list a nové koření. Do polévky přilijeme opravdu tučnou smetanu, aby se polévka nesrazila. Osolíme, opepříme, přidáme kopr, dochutíme cukrem a octem. Poměr cukru a octa je skutečná alchymie, já dávám asi 2 lžíce octa a 2 lžíce cukru, záleží ale opravdu a pouze na Vaší chuti, radši ze začátku ochuťte méně a případně ještě poupravte.

4. Já vejce vařím ve slupce vedle, tradičně je můžete připravit i jako ztracená.


úterý 5. srpna 2014

Foodlover má narozeniny!

Foodlover má narozeniny! Přijde mi to až neskutečný, že už jsou to dva roky, kdy jsem se rozhodla, že začnu psát blog. Neuměla jsem vyfotit jedinou fotku a byla jsem si jistá, že blog bude číst akorát moje máma a ještě pár kamarádek. I přesto jsem se rozhodla do toho jít, protože vaření bylo od malička moje vášeň a já jsem najednou měla pocit, že potřebuju ještě jinou realizaci než je škola a práce. Za dva roky je Vás na facebooku skoro 6 tisíc, to je tolik lidí, že si to pohromadě asi ani neumím představit. Díky moc za to, že blog čtete, že podle něj vaříte, že mi poskytujete podporu a ohlasy, protože to je to, co mě pořád žene dopředu!


Borůvkový dort s krémem z mascarpone

Ingredience:


3 vejce
90 g polohrubé mouky
90 g cukru krupice
špetka kypřícího prášku

borůvkový džem
borůvky

vanilka
1 kelímek mascarpone
1 kelímek smetany ke šlehání
cukr podle chuti

Postup:


1. Troubu si předehřejeme na 180°C, vejce vyšleháme spolu s cukrem do pěny. Postupně přisypeme mouku s kypřícím prášek. Těsto nalijeme do formy velké 18 cm, pečeme asi 30 minut, necháme zchladnout.

2. Mezitím si připravíme krém, smetanu si vyšleháme v šlehačku, postupně zašleháme i mascarpone. Podle chuti dosladíme přidáme vanilku, dáme do lednice zatuhnout.

3. Korpus rozkrojíme na půl, namažeme borůvkovým džemem, poklademe borůvkami a promažeme krémem. Dort sestavíme, potřeme celý krémem, dozdobíme borůvkami, dáme ztuhnout do lednice.





pondělí 4. srpna 2014

Lívance, co zvládne i dítě!

Když chci udělat Markovi radost, nepozorovaně vyklouznu z postele a upeču k snídani tyhle lívance. Recept je primitivní a hlavně! nemusíte čekat, než nakynou. Podobný už tu jednou na blogu mám, ale když mě oslovil Mall.cz, jestli nechci vymyslet recepty a nafotit fotky pro jejich soutěž Vaříme s dětmi, hned jsem si na ně vzpomněla.


Ingredience:


2 vajíčka (žloutky a bílky zvlášť)
150 g polohrubé mouky
250 ml mléka
lžička cukru
lžička kypřicího prášku
špetka soli

Postup:


1. V míse si smícháme mouku, kypřicí prášek, cukr a sůl. Do sypké směsi přilijeme mléko a žloutky. Metličkou nebo ručním mixérem vše dobře prošleháme. 

2. Bílky si vyšleháme tak, aby když obrátíme mísu vzhůru nohama, hmota pevně držela na dně mísy.

3. Do směsi opatrně zapracujeme vařečkou bílky a přetvoříme v konzistentní nadýchanou hmotu.

4. Pečeme v lívanečníku na oleji nebo přepuštěném másle, obracíme až, když se na lívanečcích utvoří bublinky.



úterý 29. července 2014

Foodlover griluje - omáčky ke grilování

Před půl rokem jsme se přestěhovali z Dejvic na Žižkov. Nabyli jsme 30 metrů čtverečních nového domova, pozbyli jsme terasu, která nám tolik přirostla k srdci. Byla to takový malý koutek nad všemi ostatními domy, skrytý od okolních očí, dalo se na ní v létě spát i grilovat. Řekli jsme si, že nebudeme truchlit a grilování se nevzdáme, máme v okolí dva krásné parky. Marek zakoupil krásný gril na dřevěné uhlí, stál 400 korun, bohužel se na něm nedalo nic ugrilovat a navíc jsme vykouřili celý park. Místo něj jsme před pár týdny pořídili Lotus Grill. Hádám, že jste o něm už slyšeli, objevuje se všude a objevuje se tam právem, protože už dlouho mě nic tak nenadchlo.

Lotus Grill  funguje normálně na dřevěné grilovací uhlí, má ale oddělenou část, kde hoří uhlí (takový malý košíček), a kam odkapá šťáva z grilování, díky tomu nekouří. Do parku nebo na balkón ideální. Teoreticky by mělo jít použít kterékoli dřevěné uhlí, ale vzhledem k tomu, že na 1 grilování spotřebujete jen 150 g, vyplatí se koupit to originální od výrobce, u kterého garantuje bezkouřovost. Navíc, když gril převrhnete, nic se nestane, uhlí se ale nevysype, nic nezačne hořet a nic si nepropálíte. Pokud máte třeba malé děti, tuhle funkci určitě oceníte. V grilu je zabudovaný jakýsi větráček na tužkovou baterku, díky kterému je rozehřátý na správnou grilovací teplotu asi za 2 minuty. Jedny a ty samé baterky nám tam vydržely zatím 6 grilování. Ke grilu dostanete rovnou i obal, který hodíte na záda nebo do ruky a můžete na piknik. Co zase užijeme my je, že gril má dva pláště, a proto zvenku není horký, lehce ho někam přesunete a nebo právě za krátkou chvíli po grilování sbalíte. Pokud jste na tom jako my a hledáte řešení do města, za mě palec nahoru.

Teď si jen přeju, aby zbytek léta bylo krásně a my mohli v parku trávit spoustu hezkých večerů. 


A teď už ke grilování jako takovému. My nejčastěji grilujeme maso, jednoduše naložené. Vyplatí se koupit plátek opravdu kvalitní, například krkovička je skvělá, potom nepotřebujete nic víc než pepř, sůl, olivový olej a pár bylinek. Naopak u nekvalitního masa se s marinádou můžete přetrhnout a stejně to nebude ono. Nicméně třeba kuřeti určitě marináda prospěje. Předvařené brambory, čerstvá grilovaná zelenina, hermelín, to jsou naše tradiční položky. A když si to chceme opravdu užít, tak jako dezert třeba i grilovaný ananas s mascarpone. O tom všem ale třeba zase v dalších grilovacích dílech, dneska jen omáčky. Já mám z těch domácích nejradši cibulový dip, rajčatovou salsu a dip z červené řepy. Do omáček je podle mého názoru dobré investovat čas, protože obyčejné  grilované brambory to potom pozvedne na úplně jinou úroveň.

Dip z červené řepy


1 uvařená nebo upečená červená řepa
citronová šťáva
sůl a pepř
1 lžíce majonézy

Postup:


Vychladlou červenou řepu rozmixujeme na jemno, bohatě zakapeme citronovou šťávou, osolíme a opepříme. Vmícháme lžíci majonézy a nebo třeba zakysané smetany. Necháme v lednici vychladit.


Rajčatová salsa


3 rajčata
1 polovina červené cibule
1 stroužek česneku
chilli
čerstvý koriandr
limetová šťáva
sůl a pepř
lžička cukru
lžíce olivového oleje
zelená paprička jalapeno
čerstvá petrželka

Postup:


Rajčata překrájíme na půl, zalijeme horkou vodou a oloupeme slupky. Do mixéru dáme všechny ostatní zbylé ingredience a rozmixujeme na vhodnou konzistenci - aby ze směsi nebyla úplná kaše. Přes jemné sítko slijeme přebytečnou vodu. Dáme do lednice vychladit.

A pro ilustraci ještě přidávám pár fotek z iPhonu.


neděle 20. července 2014

Celozrnná bábovka s mákem a citronem

Chtěla jsem upéct něco na cestu do Ostravy, kam jsme odjížděli na festival. Inspirovala jsem se u Terky na výpečkách, bábovka je na cestování skvělá a kombinaci máku a citronu mám navíc doma vždycky. Těsto jsem připravila ve zdravější variantě a podle svého receptu. Upekla jsem ji ve středu, mělo to háček, ve čtvrtek jsem neměla co zabalit.


Ingredience:


4 vejce
100 ml vody
100 ml oleje
250 g mouky (1:1 pšeničná celozrnná jemně mletá a pšeničná polohrubá)
100 g třtinového cukru
100 g agáve sirupu
1 citron (šťáva a kůra zvlášť)
3 lžíce máku
1 vanilkový cukr
2 lžičky prášku do pečiva
1 lžička rumu


Postup:


1. V míse si ušleháme žloutky s cukrem, vanilkovým cukrem a agáve sirupem, postupně přiléváme olej s vodou. Směs musí zbělat. Poté přidáme všechny další složky vyjma bílků, tedy nejdříve citron, mák, rum a nakonec postupně zašleháváme i mouku s práškem do pečiva.

2. V jiné míse do tuha ušleháme bílky, které opatrně a důkladně vmícháme do žloutkové směsi. 

3. Do formy nalijeme připravené těsto a v troubě předehřáté na 180°C pečeme asi 50 minut.


středa 16. července 2014

Domácí ledový čaj

Mall.cz pořádá letní soutěž "Vaříme s dětmi". Já jsem měla tu čest vymyslet pro soutěž recepty a navíc k nim nafotit i fotky. Teď v horkých letních dnech určitě využijete recept na domácí ledový čaj. A když už ho budete připravovat, přivolejte Vaše dítka, vyfoťte pár fotek a pošlete do Mallu. Trochu mě mrzí, že se taky nemůžu zúčastnit, protože kdo by nechtěl vyhrát KithcenAid :) 



Ingredience pro 4 osoby:


2 sáčky černého čaje
půl litru vody
půl litru perlivé minerální vody
limeta a citron
sladidlo podle vašich preferencí – med, cukr, sirup z agáve, …
čerstvá máta
kostky ledu


Postup:


1. Nejdříve připravíme čaj. Oba sáčky zalijeme půl litrem vroucí vody. Necháme je chvíli louhovat, a poté sáčky vyhodíme. Do čaje vmícháme libovolné sladidlo, zakápneme citrusovou šťávou a přidáme na plátky nakrájenou limetkou. Čaj musí být hodně sladký a kyselý, protože se na závěr ještě bude ředit sodovkou. Tekutinu necháme zchladnout, a pak dáme dobře vychladit do lednice.

2. Do čaje přilijeme perlivou vodu, ozdobíme mátou, plátky citronu a ledem. Čaj nalijeme do sklenic.

Můj tip:


Vyzkoušejte i jiné druhy čaje, skvěle chutná také zelený nebo ovocný. Část citronové šťávy můžete také nahradit čerstvou pomerančovou.

pondělí 14. července 2014

Dobré ráno!

Mám jakýsi přirozený respekt z vystupování v médiích. Hrozně jednoduše se může něco  pokazit a jste při tom zvěčněni navždy. Na druhou stranu mám ráda výzvy, a tak když mi z České televize přišel email, zda bych byla ochotná něco uvařit v pořadu Dobré ráno na ČT 2, nemohla jsem odmítnout. Vysílá se z brněnského studia od 6:00 a živě, udělali jsme si tedy výlet do Brna už od soboty, přespali u našich skvělých kamarádů a užili si krásný víkend (Díky moc Filipe a Jitko, alias youngandprimitive).


Téma znělo: "jídla s podivnými názvy", pan produkční mi ale vysvětlit, že to mají být spíše cizojazyčné názvy, které v českém prostředí nepoužíváme nijak často, jídla, která diváka něčím překvapí a nevaří si je doma každý den. Určitě to neměly být kuriozity typu vošouch, vejmrda nebo šoulet, to se mi ulevilo. Výběr receptů byl náročný úkol, ve studiu není například voda, hledala jsem tak něco osvědčeného, co jsem dělala už mnohokrát, hezky to vypadá na kameru a diváka ranní show ČT to osloví.

Do studia si musíte všechno donést, ingredience i nádobí. Pro příště jsem poučena, že ostrý a velký nůž musí taky se mnou z domova :) Balila jsem pečlivě, má oblíbená mísa má asi kilo, nemohla jsem ji ale nechat doma. Ve výsledku to znamenalo jednu tašku plnou nádobí převézt z Prahy do Brna autobusem Student Agency a nazpět.


Nebudu to prodlužovat, měla jsem šílenou trému, tak nervózní jsem byla naposledy před státnicí. Nemohla jsem spát (stane se cca. 1 x za rok), vstávala ve 4:45 a byla přesvědčená o tom, že v přímém přenosu si možná trochu zdřímnu. Po příchodu do studia jsem zjistila, že má nepřilnavá pánev speciálně na palačinky na jejich indukci nebude fungovat. A taky, že mě chtějí obléci do zástěry, kterou já na vaření vůbec nejsem zvyklá nosit :) Nakonec vše dobře dopadlo. Moderátoři Ondřej a Lenny jsou vážně hrozně profesionální, sympatičtí a dodali mi důležitou dávku sebejistoty a hlavně klidu. Největší strach jsem měla z vyjadřování se na kameru, mluvit hezky, zřetelně, ne jako dělník, na druhou stranu ne s přehnanou spisovností, zdá se to jako jednoduchý úkol, ale není. Určitě věřím, že je to jen otázka cviku a dá se mluvení na kameru natrénovat, na druhou stranu je ale podle mě mnohem těžší vystupovat živě, v přímém přenosu, než, když se vystoupení předtáčí, výsledek může sestříhat a máte více pokusů.

Pokud byste se na mě chtěli podívat, můžete tady. Tímto díky moc České televizi za pozvání, Markovi za trpělivost, se kterou přemístil mé vybavení z Prahy do Brna a za potřebné uklidňování, mé rodině a všem ostatním za to, že vstali v 6:00 a seděli u televize dvě a půl hodiny.Vážím si toho.

A teď k Brnu. Mám to město prostě ráda. Kavárny, co mají atmosféru, život se tam zdá o něco pomalejší než v Praze, hantéc, co se mi vždycky zaryje hluboko pod kůži. Obrazili jsme tři povinné zastávky - Výčep Na Stojáka, kavárna V Melounovém cukru a Industru. Mimo to v sobotu proběhl ještě výlet do Mikulova, kde jsme úplnou náhodou objevili krásnou restauraci Sojka hned na náměstí. Nerada to říkám, ale jejich thajská polévka předčila tu mou. Palec nahoru pro kulinární počiny jižní Moravy. Jižní Čechy, vezměte si prosím příklad z jižní Moravy! 


úterý 24. června 2014

Gastronomický rychloprůvodce po Bruselu

Posledních 14 dní bylo hektických, ale vlastně příjemně hektických. M. se stal inženýrem, na to samozřejmě navazovala obrovská radost a s ní spojené oslavy. Já jsem se konečně po dlouhé době rozhodla pořídit nový fotoaparát, přece jen blog si to zaslouží. Sotva jsem domů stihla přinést můj nový nikon D5100, už jsem musela balit kufr do Bruselu, kam jsem mířila na krátkou studijní cestu. 

Stále nevím, co si o Bruselu mám vlastně myslet. Centrum je krásné, některé cihlové domy připomínají Kodaň, jiná místa zase Paříž. Střed města je malebný, ale opravdu maličkatý a projdete ho za jeden večer. Okouzlily mě krásné parky, budovy evropských institucí jsou velké, chladné a anonymní, to ale prostě k stavbám tohoto významu podle mého patří. Sotva vyjdete z centra, potkáte na zvláštních místech ošklivé budovy, které celý dojem trochu kazí. Nic z toho ale nemění na atmosféře města, obyvatelé jezdí na kole a jsou moc milí. V době mé návštěvy Belgičané zrovna vyhráli zápas mistrovství svět ve fotbale nad Alžírskem a v Bruselu probíhaly velké oslavy. Takže ve zkratce, Brusel může těžko konkurovat nejkrásnějším městům světa, za to má ale ducha, skvělou atmosféru a já jsem si to tam moc oblíbila.




Určitě je to zjednodušený pohled na belgickou gastronomii, až ale pojedete do Belgie nenechejte si ujít:

1. vafle


Gastronomická ikona Belgie, ty tradiční jsou jen s cukrem, na fotce turistická úprava, kterou potkáte v zásadě na každém rohu a koupíte jí většinou za 1 euro. Pokud chcete zažít luxusnější zážitek, zajděte si do Galerie Saint Hubert, do kavárny Mokafe a objednejte si tradiční mikádo – s vanilkovou zmrzlinou a čokoládou.



2. pivo


Pivo, symbol Belgie. Já jsem v zásadě pivní laik, obvykle piji a mám moc ráda víno, v Bruselu jsem si oblíbila to tradiční, třešňové.

3. hranolky


Jí se snad ke všemu. Na náměstíčku place Jourdan najdete stánek Maison Antoine, kde prý připravují dokonce ty nejlepší na celém světě, dvakrát fritované a servírované v tradičním kornoutu. Já jsem byla ale po celém dni návštěv evropských institucí natolik znavená, že jsem pořídila první hranolky, na které jsem narazila v centru a na ty údajně nejlepší na světě jsem se nakonec vykašlala. Moje příští návštěva se bez nich ale určitě neobejde.



4. mušle


Obvykle připravované na pivu či vínu, můj odpor k mořským plodům znáte, takže jsem vynechala. Tak jako tak sezóna mušlí probíhá pouze v chladných zimních měsících, tedy cca. od října do března a v červnu je správný konzument nedá do pusy. V teplých měsících od května do září se totiž mušle v Evropě rozmnožují a mimo to, že jsou méně chutné, je fér je ve vegetačním období nechat žít. K mušlím jsou samozřejmě tradiční přílohou hranolky.

5. čokoláda


Na prodejnu čokolády v centru města natrefíte tak po každých 50 metrech chůze. Některé jsou vážně nádherné a připomínají spíše prodejnu šperků než čokolády. Rozdíl je v kvalitě i ceně. U mě boduje trio značek Neuhaus, Godiva a z těch levnějších i Leonidas. Až pojedete do Belgie, jsem si jistá, že domů se bez krabičky pralinek nevrátíte.