neděle 2. září 2012

Pizza Margherita

Máte rádi pizzu? Nemyslím tu s centimetrovým těstem a nejlevnější šunkou, kterou dostanete ve většině českých pizzerií. Já když chci být hodná a připsat si doma dobrý skutek, dělám své domácí těsto a potom ho pokladu tím, co má kdo nejraději. Na mém osobním žebříčku ale stejně vede Margherita, protože v jednoduchosti je síla. A kdo by si náhodou chtěl připomenout otřepanou historii této pizzy, tak má možnost… Neapolský výrobce pizzy byl v roce 1889 pozván do královského sídla a byl požádán, aby pro mladou královnu Markétu (Margheritu) Sovojskou připravil specialitu. Výrobce použil měkkou bílou mozzarellou, k ní přidal čerstvě natrhanou zelenou bazalku a červená rajčata. Vznikla tak pizza v barvě italské vlajky!





Recept je opravdu jednoduchý, zabere celkem asi hodinu času a dohromady vás samotné těsto vyjde ne na víc než 15 Kč. Buďte ale varováni, že jestli pizzu připravujete víc jak pro 2 osoby, určitě si těsto zadělejte hned z dvojité dávky. Místo mozzarelly a bazalky samosebou můžete použít libovolné suroviny…

Na 3 malé nebo na 2 pizzy regulérní velikosti, popř. na jeden plech budete potřebovat:


Na těsto:

300 g hladké mouky
Půl kostky droždí = 21 g
150 ml vlažné vody
4 lžíce olivového oleje
Špetka soli

Navrch:

2 balení mozzarely (á 125 g)
1 plechovka krájených rajčat
Pár lístků čerstvé bazalky
Sůl

Mouku si smíchejte v míse se solí, přidejte 4 lžíce olivového oleje a nakonec vlijte vlažnou vodu, ve které jste dobře rozmíchali droždí. Trochu si vše v míse promíchejte, a potom vysypte na pracovní plochu, těsto dobře hněťte a postupně zpracujte v kouli hladké konzistence. Tenthle proces trvá poměrně dlouho. Bochánek těsta dejte zpátky do mísy, přikryjte utěrkou a nechte na teplém místě 30 až 40 minut vykynout. Rajčata si se solí a trochou olivového oleje svařte v pánvi tak, aby nebyla moc vodnatá, můžete přidat i stroužek česneku nebo trochu dosladit. Potom už si jen z bochánku udělejte pizzy, zdatnějším stačí jen prsty a těsto roztáhnou na plechu, já osobně si vypomáhám válečkem a používám pečící papír. Těsto musí být opravdu tenké! Pokapejte olivovým olejem, dejte tenkou vrstvu rajčat a poklaďte mozzarellou. Pečte v troubě předehřáté na maximum, dokud nebudete mít okraje těsta zlatavé. Každá trouba peče jinak, ale v průměru by pečení nemělo zabrat víc jak 15 minut. Hotovou pizzu nakonec ozdobte lístky bazalky.

My jsme navíc Margheritu doplnili skleničkou bílého vína a salátem a byla z toho parádní večeře!



12 komentářů:

  1. Jednoduché a jistě moc dobré :-)

    Nominovala jsem tě na Liebster Blog, viz http://mamou-stylove.blogspot.cz/2012/09/liebster-blog.html ;-)

    OdpovědětVymazat
  2. A já jsem tě díky Alizii našla :-). Máš krásný design blogu! Margherita je i moje nejoblíbenější pizza. A samozřejmě nejlepší je ta, co si pečeme doma sami. Největší trik je podle mě v pečení - aby těsto nevyběhlo, zůstalo tenké, bylo křupavé a vršek nebyl vysušený. Já to dělám tak, že v té na nejvíc rozpálené troubě nahřeju i plechy, a pizzu i s pečícím papírem dávám rovnou na ten rozpálený plech. Pizza je pak akorát :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za tip, až ji budu dělat příště, určitě to takhle vyzkouším! :)

      Vymazat
  3. Parádní recept na těsto, děkuju!:) Vršek byl už celkem improvizace, ale dílo se skvěle zdařilo, mňaaaam...
    Případný tip: neměla jsem moc času na samotné zpracování těsta, musela jsem odejít, takže jsem pokoušela štěstí a svěřila jej domácí pekárně a - není se čeho bát!:))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že se povedlo! :) Super tip ta domácí pekárna, my ji máme, ale moc ji nevyužívám, takže tohle určitě zkusim!

      Vymazat
  4. Vyzkoušeno :-) Povedlo se sice až na podruhé...protože poprvé jsem zadělala podle vás, ale bylo toho moc těsta na náš plech, takže jsem pizzu udělala tlustou (holt nezkušená kuchařka). Napodruhé jsem zadělala z poloviny a byla super tenká...no a dneska bude třetí pokus - zadělám z plné dávky a budou pizzy dvě :-) Mohla bys poradit, jaká krájená rajčata kupuješ, jaké značky a kde? Dík! Tvůj blog u mě vede hlavně díky perfektnímu fotografickému doprovodu, to se jen tak nevidí! Pastva pro oči!

    OdpovědětVymazat
  5. Dnes jsem pobrala všechnu odvahu a vyzkoušela jsem. A POVEDLO SE! Byla vynikající! Přiznávám, že i samotné těsto byl pro mě vždycky boj, mamka vypéká kde co a já radši vezmu kus masa a něco uvařím. Pokaždé sem řekla, že jednou moje děti budou aspoň chodit k babičce na buchtu. No.. a předtím jsem v troubě upekla jednou jedinkrát velikonoční nádivku a jinak mám na všechno remosku nebo dobráka co mi to pohlídá a hlavně vytáhne z trouby. Sama jsem totiž tak trochu trouba, pokaždé si spálím ruce. Tentokrát jsem nespálila ani pizzu, ale ani sebe, což je opravdu neskutečný úspěch!
    Už se toho tolik nebojím. Ještě, že jsem se k touto blogu dostala, určitě vyzkouším i další laskominy. První na řadě budou lívance bez kynutí :)

    OdpovědětVymazat
  6. Zajímavé je, že málokde se zmiňuje, že Italové používají na pizzu spíše suchou mozzarellu a ne tu, co kupujeme u nás v pytlíku s vodou. Dá se koupit v některých supermarketech. Ještě mi bylo v Itálii doporučeno místo vody používat minerálku. Prý to zlepšuje těsto.

    OdpovědětVymazat
  7. Dobrý večer,
    včera jsem našla vaše webovky a už jsem zkusila ovesné sušenky, croissanty a teď mám v troubě pizzu :) vše skvělé, i vy a váš blog je skvělý, ráda se budu vracet a čerpat inspiraci :) a i rodinka bude ráda, protože si šmákne! Díky, Terko :)
    Eliška

    OdpovědětVymazat
  8. Výborné to bylo, na Silvestra se po ní zaprášilo :)

    OdpovědětVymazat
  9. Vynikající recept. Tak má vypadat správná pizza :-)

    OdpovědětVymazat